EDUARD OVČÁČEK
Eduard Ovčáček (1933 - 2022) studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u profesora Petra Matejky. V roce 1962 pak jako host studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Antonína Kybala.
Jeho umělecká tvorba je mnohostranná a zahrnuje grafiku, malbu, propalovanou koláž, plastiku, vizuální a konkrétní poezii, lettristickou fotografii, akci a instalaci. V roce 1959 začal působit také na slovenské výtvarné scéně, kde byl spolu s grafikem Milošem Urbáskem jedním z iniciátorů vzniku nezávislé bratislavské skupiny umělců nazvané Bratislavské konfrontace, prosazující abstraktní umění na Slovensku. Eduard Ovčáček se soustavně věnoval rozvoji techniky strukturální a hlubotiskové grafiky, stejně jako strukturální malbě. Po založení Klubu konkrétistů v roce 1967 se začal programově věnovat serigrafii a dřevěným polychromovaným prostorovým formám, které nazýval "architektony".
Byl signatářem Charty 77, členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a spolku Umělecká beseda v Praze. Kromě své umělecké práce se věnoval i pedagogii. V 60. letech učil grafické techniky na Palackého univerzitě v Olomouci.
Eduard Ovčáček je považován za významnou postavu českého výtvarného umění. Jeho první samostatná výstava se konala v roce 1966, ale kvůli svému podpisu pod Chartou 77 nemohl v 70. a 80. letech oficiálně vystavovat. Od 90. let však znovu získal uznání a účastnil se mnoha výstav, přičemž získal řadu ocenění jak v České republice, tak i v zahraničí.
