JOSEF JÍRA

Jméno Josefa Jíry takzvaného „maloskalského Chagalla“ je spojováno s krajinou Podkrkonoší, mimořádnou svérázností a osobitostí jak uměleckou, tak lidskou.

Umělcovy životní zkušenosti se vždy prolínaly s jeho malířskou tvorbou. Jak o sobě sám prohlásil: „Nikdy v životě bych asi nebyl schopen udělat nějaký obraz, aniž bych se vázal k nějakému místu, určité vzpomínce nebo prožitku.“

Obrazy Josef Jíra vyrůstají z intenzivně prožívaných vnitřních rozporů a osobních střetů, které se v jeho tvorbě proměňují v silně emotivní výpověď. Jeho malba je nabitá napětím, citovým vzrušením i dramatickým patosem s nádechem romantického patosu. Výrazový základ Jírova díla – energický, rytmizovaný rukopis a barevnost, která působí neklidně a podprahově – má své kořeny ve vizionářských proudech expresionismu.
Josef Jíra se narodil roku 1929 v Turnově, dětství však strávil s rodiči na Malé Skále. Jeho citlivost k obraznosti formovalo jak prostředí venkova a rodinného zázemí, tak kraj kolem Horek, kde žili prarodiče z otcovy strany. Právě zde se setkával s archaickými rituály velikonočního období a s tradičním způsobem života v podkrkonošské vesnici, které v něm zanechaly hluboký a trvalý otisk.

Jak o umělcově tvorbě poznamenal Hrabal: „Jeho grafické listy i plátna jsou vždycky místem nejen vítězství a rovnováhy splynutí, ale i místem ztroskotání. Dalo by se o obrazech Josefa Jíry říci, že to jsou seriály jedné křížové cesty, že to jsou dramata, která banální skutečnost vytlačují za obvod rámu. Proto je Josef Jíra pořád naježený a neustále ve střehu, dovede tvořit pouze tehdy, kde jeho lidské problémy nazrály, konfliktní situace se přiostřily tak, aby pukly barevnými a grafickými
chlopněmi.“

B.H., Praha 1978